(Rozprava o roztočení kola Nauky[1])
Následující pracovní text je syntézou překladů M. Rozehnala (Buddhovy rozpravy, sv. I.) a J. Filipského (Duchovní prameny života. Stvoření světa ve starých mýtech a náboženstvích) s přihlédnutím ke kritickým poznámkám L. Bělky a k částečnému překladu V. Lesného (Buddhismus, str. 38-40) a s některými vlastními úpravami. Závěrečné epické pasáže rozpravy byly vypuštěny. Cenné překladatelské poznámky nalezne čtenář ve výše uvedených knihách. Sestavil D. Zbíral.
Takto jsem slyšel: Jednou dlel Vznešený u Váránasí na místě zvaném Isipatana v Gazelím háji. Vznešený oslovil patero mnichů: „Ó mnichové, jsou dvě krajnosti, kterým by se měl vyhnout ten, kdo odešel do bezdomoví: je to ona připoutanost ke smyslovým rozkoším a světským potěšením, nízká, ubohá, tuctová, neušlechtilá a neprospěšná, a ona připoutanost k sebeumrtvování, strastná, neušlechtilá a neprospěšná. Oběma těmto krajnostem, mnichové, se Tathágata vyhnul a plně pochopil střední cestu, jež otevírá oči, skýtá poznání, vede ke klidu, k vědění, k probuzení, k nirváně.
A která je, mnichové, ona střední cesta, již Tathágata plně pochopil, jež otevírá oči, skýtá poznání, vede ke klidu, k vědění, k úplnému probuzení, k nirváně?
Je to tato ušlechtilá osmidílná stezka: pravé pochopení, pravé rozhodnutí, pravá řeč, pravé jednání, pravé živobytí,[2] pravé snažení, pravá bdělost, pravé soustředění. Toto, mnichové, je ona střední cesta, již Tathágata plně pochopil, jež otevírá oči, skýtá poznání, vede ke klidu, k vědění, k probuzení, k nirváně.
Hle, mnichové, toto je ušlechtilá pravda o strasti: zrození je strastné, stáří je strastné, nemoc je strastná, smrt je strastná, spojení s věcmi nemilými a odloučení od věcí milých je strastné, slovem: pět skupin lpění je strastných.
Hle, mnichové, toto je ušlechtilá pravda o příčině strasti: je to ona žízeň, jež vede ke znovuzrození, pojí se s radostí a vášní a tu a tam se něčím potěší, totiž žízeň žádosti, žízeň po bytí a žízeň po nebytí.[3]
Hle, mnichové, toto je ušlechtilá pravda o zničení strasti: je to naprostý zánik oné žízně, její odvrhnutí, vzdání se oné žízně, neulpívání na oné žízni.
Hle, mnichové, toto je ušlechtilá pravda o cestě vedoucí ke zničení strasti: je to ona ušlechtilá osmidílná stezka: pravé pochopení, pravé rozhodnutí, pravá řeč, pravé jednání, pravé živobytí, pravé snažení, pravá bdělost, pravé soustředění.
‚Toto je ušlechtilá pravda o strasti‘: tak jsem, mnichové, prohlédl skutečnosti, o nichž jsem dříve neslyšel, zrodilo se ve mně poznání, moudrost, vědění, světlo. ‚Tato ušlechtilá pravda o strasti by měla být plně pochopena‘: tak jsem, mnichové, prohlédl skutečnosti, o nichž jsem dříve neslyšel, zrodilo se ve mně poznání, moudrost, vědění, světlo. ‚Tato ušlechtilá pravda o strasti byla plně pochopena‘: tak jsem, mnichové, prohlédl skutečnosti, o nichž jsem dříve neslyšel, zrodilo se ve mně poznání, moudrost, vědění, světlo.
‚Toto je ušlechtilá pravda o příčině strasti‘: tak jsem, mnichové, prohlédl skutečnosti, o nichž jsem dříve neslyšel, zrodilo se ve mně poznání, moudrost, vědění, světlo. ‚Toto je ušlechtilá pravda o příčině strasti, která by měla být zničena‘: tak jsem, mnichové, prohlédl skutečnosti, o nichž jsem dříve neslyšel, zrodilo se ve mně poznání, moudrost, vědění, světlo. ‚Toto je ušlechtilá pravda o příčině strasti, která byla zničena‘: tak jsem, mnichové, prohlédl skutečnosti, o nichž jsem dříve neslyšel, zrodilo se ve mně poznání, moudrost, vědění, světlo.
‚Toto je ušlechtilá pravda o zničení strasti‘: tak jsem, mnichové, prohlédl skutečnosti, o nichž jsem dříve neslyšel, zrodilo se ve mně poznání, moudrost, vědění, světlo. ‚Toto je ušlechtilá pravda o zničení strasti, které by mělo být provedeno‘: tak jsem, mnichové, prohlédl skutečnosti, o nichž jsem dříve neslyšel, zrodilo se ve mně poznání, moudrost, vědění, světlo. ‚Toto je ušlechtilá pravda o zničení strasti, které bylo provedeno‘: tak jsem, mnichové, prohlédl skutečnosti, o nichž jsem dříve neslyšel, zrodilo se ve mně poznání, moudrost, vědění, světlo.
‚Toto je ušlechtilá pravda o cestě vedoucí ke zničení strasti‘: tak jsem, mnichové, prohlédl skutečnosti, o nichž jsem dříve neslyšel, zrodilo se ve mně poznání, moudrost, vědění, světlo. ‚Toto je ušlechtilá pravda o cestě vedoucí ke zničení strasti, která by měla být uskutečněna‘: tak jsem, mnichové, prohlédl skutečnosti, o nichž jsem dříve neslyšel, zrodilo se ve mně poznání, moudrost, vědění, světlo. ‚Toto je ušlechtilá pravda o cestě vedoucí ke zničení strasti, která byla uskutečněna‘: tak jsem, mnichové, prohlédl skutečnosti, o nichž jsem dříve neslyšel, zrodilo se ve mně poznání, moudrost, vědění, světlo.
Dokud jsem, mnichové, nezískal patřičně jasný vhled a poznání čtyř ušlechtilých pravd ve všech těchto třech okruzích a dvanácti dílech,[4] neprohlašoval jsem, že jsem ve světě s jeho bohy, s Márou a Brahmou, ani mezi tvorstvem se šramany a bráhmany, bohy a lidmi, dosáhl nejvyššího, úplného probuzení.
Avšak od té doby, mnichové, co jsem získal patřičně jasný vhled a poznání čtyř ušlechtilých pravd ve všech těchto třech okruzích a dvanácti dílech, prohlašuji, že jsem ve světě s jeho bohy, s Márou a Brahmou, mezi tvorstvem se šramany a bráhmany, bohy a lidmi, dosáhl nejvyššího, úplného probuzení.
Vznikl ve mně vhled a poznání: nezvratné je osvobození mé mysli, toto je mé poslední zrození, nebude dalšího přerozování.“
Tak promluvil Vznešený a patero nadšených mnichů nalezlo v jeho slovech zalíbení.
Publikování této verze: 24. 11. 2006 19:10
Sestavení: jaro 2001
Poslední celková revize: jaro 2001
První vydání na internetu: 2001
Počet slov: 853
Umístění: http://www.david-zbiral.cz/Dharmacakra.htm
[1] Filipský překládá „roztočení kola Zákona“; slovo Nauka však odpovídá lépe, srv. D. Zbavitel – J. Vacek, Průvodce dějinami staroindické literatury, Arca JiMfa, Třebíč 1996, str. 78.
[2] Míněn je způsob obživy (např. není vhodné být řezníkem či obchodníkem se zbraněmi).
[3] Je těžké vystihnout v češtině dvojznačnost termínu vibhavatanhá (buď žízeň po zániku, nebo též žízeň po rozvoji, štěstí, zmnožení). Dalo by se snad použít sousloví „žízeň po rozložení“, ale zní přece jen trochu divoce.
[4] Tři okruhy: konstatování ušlechtilé pravdy, upřesnění, co má být v souvislosti s ní učiněno, a ujištění, že (co se Vznešeného týče) to učiněno bylo. Dvanáct dílů: čtyři vznešené pravdy ve třech zmíněných okruzích.