David Zbíral - úvodní stránka

FRANCOUZSKO-ČESKÝ SLOVNÍK 1

David Zbíral

http://mujweb.cz/www/david.zbiral/jazyky.htm

Charakteristika: jednotky vytvořené či upravené přímou editací.

1bourání, demontáž

2kácení, mýcení, porážení

3rubání

4odbourávání, lámání (skály), odtesávání

5porážení (dobytka), odstřel (zvěře), skolení

6páčení

7sklopení

8stahovací roleta (krámu)

9vyložené karty

10(fam.) verva, živost, zápal

1sklíčenost, skleslost, deprese

2ochablost, zemdlenost, malátnost

3snížení, srážka (financí)

4sleva

5nezdanitelná část příjmu

1porazit, porážet, rubat, kácet, mýtit

2bourat, zbourat

1srážení (plodů, zejm. žaludů)

2(pl.) stopy zvěře v houští

(kniž.) qc. mít odpor k čemu, ošklivit si co, nenávidět co

intrans.

dojít cíle, mít úspěch

trans.

qc. dovést ke zdárnému konci co

1srázný, strmý (i např. o schodišti)

2drsný, strohý (o lidech, zejm. o sobě)

1(náb. kř.) q. dát rozhřešení komu

2q. zprostit viny koho, zprostit trestu koho

(bot.) akácie (pl. akacias)

1qc. přijmout, akceptovat co (názor, článek do časopisu, omluvu apod.)

accepter un poste přijmout místo (práci)

2qc. přijímat co (uznávat)

3qc. přijmout co (i např. o jídle)

(hud.) doprovázeč (ekv. ak. sl. „průvodce“ vyřazen)

doprovod (na hudební nástroj)

accompagnement de guitare kytarový doprovod

1souhlas

2shoda, soulad

3(gram.) shoda

accord des participes shoda příčestí, shoda participií (DZ)

4dohoda

accord salarial dohoda o mzdách

(hud.) ladění, naladění

(ak. sl. accordement i accordage)

(hud.) ladění, naladění

(ak. sl. accordement i accordage)

porod

accouchement difficile těžký porod

qc. uvádět (nějakou tezi ve vědecké práci apod.), mínit (podle Dossat in Fanjeaux 3, 284, kontext jasný, zde vytvořen průhlednější příklad téže struktury; uvedení české valence by tu bylo matoucí)

pas tellement qu’on l’a admis parfois ne tolik, jak se někdy uvádělo / ne tolik, jak se někdy mínilo

1uspořádání, rozvrh (textu apod.)

2zařízení, rozvržení (bytu)

(DZ ex PR; patrně pro rozvržení nábytku apod., ne však samotný nábytek)

1q. (à faire qc.) pomoci, pomáhat komu (s čím)

2qc. aidant co udělá svoje (DZ)

il ... esquisse un pas de danse et, l’arak aidant, il s’écroule pokusí se o taneční krok, jenže arak udělá svoje a on se svalí (Sázečka kmínu)

adv.

1jinde, jinam

2d’ailleurs ostatně

3par ailleurs jinak (z jiného hlediska) (zřejmě někdy také význam „ostatně“, zvlášť pokud je to na začátku odstavce a slouží to spíš ke zřetězení; dál sledovat)

subst. m.

4jiný svět (např. básníkův) (DZ)

1láska

2Amour Amor, Amorek

(geogr.) Amur (řeka)

osel

sauter du coq à l’âne začít mluvit o něčem úplně jiném

protikatarský

{anti + cathare}

(takto bez spojovníku např. Jiménez in Heresis 22)

1(typogr.) apostrof, odsuvník

2(gram.) oslovení (DZ podle ak. sl. aj., mnoho potvrzení; ak. sl. dává gram. a to zachovávám - neužíváno asi pro „oslovení“ běžně, spíš v odborném jazyce)

3důtka, výtka

4slovní útok, slovní výpad (Mill.; ak. sl. ne)

5(lit.) apostrofa

(ak. sl., DZ; LL 2002 zpracovává velmi špatně; f. ověřeno v ak. sl.)

viz arak

viz arak

arak (alkoholický nápoj z rýže či cukrové třtiny)

(PR; ak. sl. nic víc, ale uv. tyto var.; jako zákl. bere arac; podle etymologie uv. v PR se zdá, že pův. význam byl palmové víno; nemůže to i dodnes znamenat palmové víno? Spíš ne.)

1peníze

2prendre pour argent comptant brát za bernou minci

1článek, odstavec, paragraf

article de foi věroučný článek, článek víry

2stať

3heslo, heslová stať (ve slovníku)

4článek (část těla členovce)

5záznam

6(gram.) člen

article défini člen určitý

article indéfini člen neurčitý

article défini contracté určitý člen stažený

7zboží, artikl

8nářadí

9à l’article de la mort in articulo mortis (užívá Jiménez, Heresis 38, 47; dávám lat. ekv.)

1absol. čekat absol.

2q./qc. čekat koho/co, na koho/co

attendre un bébé čekat dítě

attendre un enfant de q. čekat dítě s kým (ve spojení s „de q.“ se patrně neužívá bébé, nýbrž enfant)

3ne rien perdre pour attendre brzo uvidět (ve výhrůžce) (Robert, Dictionnaire d’expressions, údaj poskytla ZD)

Tu ne perdras rien pour attendre ! Jen počkej, brzo uvidíš! (dost podle libpoh)

1vlaječka, praporek

banderole de bienvenue mávátko, vítací praporek

2transparent

3korouhvička, větrná směrovka

4standarta, korouhev

(arch.) (dial.) statek, hospodářství

(ak. sl.; tam ještě ekv. dvůr; spíš asi dvorec - hospodářství, které má k dispozici vlastní půdu; výklad dvorce ověřit)

byzantolog (DZ podle Dossat in Fanjeaux 3)

kalif (DZ: foneticky přesnější khalife odpovídá českému chalífa, méně přesné calife českému kalif; kalif s krátkým a ověř. v Pravidlech)

neboť

{quare} (lat.) (Zink, L’ancien français aj.)

1diplomatář, listinář (kniha) (ak. sl., vč. pozn. „kniha“; nic víc)

2soubor listin týkajících se majetku a privilegií kláštera či kostela (DZ podle výkladu PR; tam jen jeden význam: dořešit, zda listinář není právě soubor listin týkajících se majetku...)

1případ

dans ce cas v tom případě

en cas de qc. v případě čeho

en cas de nécessité v případě nutnosti

en cas d’indisponibilité v případě, že nebude k zastižení

en tout cas v každém případě

C’est en tout cas ce qu’il dit. Alespoň to tvrdí.

au cas où v případě, že by (pojí se s kondicionálem)

pour le cas où pro případ, že by (pojí se s kondicionálem)

ce n’est pas le cas to není ten případ

le cas échéant podle potřeby, je-li třeba

selon le cas případ od případu (DZ; v někt. kontextech ještě odlišný význam)

2faire cas de qc. přikládat váhu čemu, dát na co

3(gram.) pád

cas sujet podmětový pád (pád ve staré francouzštině)

cas régime předmětový pád (pád ve staré francouzštině)

adj. castillan -e

1kastilský

subst. m.

2kastilština

subst. m. Castillan

3Kastilec

subst. f. Castillane

4Kastilka

adj. catalan -e

1katalánský

subst. m.

2katalánština

subst. m. Catalan

3Katalánec

subst. f. Catalane

4Katalánka

kanovník

chanoine régulier řeholní kanovník

1archivář

2archiv, listovna

(ak. sl., PR)

trans.

1qc. zaklínovat, podložit klínem co

2qc. zaklínit, zablokovat co

3q./qc. sevřít, stisknout, přiskřípnout koho/co

4q./qc. vmáčknout, přimáčknout, přitlačit koho/co (přimáčknout a přitlačit DZ: libpoh contre le mur le t’ai coincée, / Un baiser je t’ai donné)

5(fam.) q. skřípnout, čapnout koho (zločince apod.)

6q. zahnat do úzkých koho

intrans.

7váznout, zaostávat (v matematice apod.) (LL)

refl./pas.

8vzpříčit se, uváznout, uvíznout

(ak. sl., PR, LL)

1pohodlnost

2pohodlí

par commodité pour le lecteur pro čtenářovo pohodlí

1dodatek, doplnění, doplněk

complément du costume doplněk (oděvu)

complément d’une somme doplatek (ak. sl. sic, „d’une“)

complément d’information další informace (PR, ekv. zcela DZ)

complément de salaire odměna (přídavek k běžné mzdě) (ekv. DZ)

en complément jako doplnění, jako doplněk (PR, interpretace DZ)

de complément přídavný, přídatný, doplňkový

acteur de complément komparsista

officier de complément (zast.) (voj.) důstojník v záloze

2(gram.) rozvíjející větný člen (ak. sl. rozvíjející člen (věty), DZ takto)

complément circonstanciel příslovečné určení

complément d’objet předmět

complément d’objet direct předmět přímý

complément d’objet indirect předmět nepřímý

complément du nom přívlastek neshodný

complément d’agent konatel děje (pokud není totožný s podmětem: zejm. - nebo jedině? - se objevuje v pasivu: ils ont été blessés par un fou: un fou je tu c. d’agent)

complément de l’adjectif větný člen vážící se k přídavnému jménu nebo větnému členu s adjektivní funkcí (rouge de colère, couvert de neige apod.)

sans complément absolutně, bez předmětu (PR: employer un verbe sans complément)

3(biol.) komplement, alexin (sic ak. sl., podle něj přesně LL; PR: druh proteinu, převzato z němčiny)

4(inform.) druhá hodnota binární proměnné

(PR dost složitá definice; toto je její oříznutí, ale snad správné; je český výraz komplement? pokud ano, nikdy jsem to neslyšel; pro 1 je v systému 0-1 complémentem 0 a opačně)

{complir} (stfr.) (PR neuv. jasně, ale zdá se, že jako etymon uv. stfr. complir a lat. complere a complementum uv. jen pro srovnání)

(ak. sl., tam dost málo; PR; LL 2000, velmi slabé; Mill.; DZ)

kohout

sauter du coq à l’âne začít mluvit o něčem úplně jiném

1kvóta

2pořadové číslo

3signatura (evidenční značka knihy či rukopisu) (DZ výklad, LL význam)

4ocenění, ohodnocení

(jiné je côte)

švadlena, krejčová

(ak. sl.)

(hist.) okrsek, kde se vybírá desátek

(??? ak. sl. nic, DZ podle Biget in Zerner)

1(hist.) desátek

2(přen.) poplatek (nedobrovolný, vymáhaný)

(DZ podle ak. sl.; etym. jistě lat. decima)

subst. f.

1diplomatika (pomocná věda historická zabývající se listinami)

adj.

2diplomatický (vztahující se k diplomacii; vztahující se k diplomatice)

1(zř.) desítka (deset věcí stejného druhu)

2(metr.) decima (desetiveršový strofický útvar)

3(náb. kř.) desátek (růžence)

(teol.) dokétismus

začátek, počátek

au tout début na samém počátku (??? sic Zerner, 176, ale jinde myslím spíš tout au début)

1blouznění, třeštění, šílení, delirium

2poblouznění

délire de l’amour milostné poblouznění

3nadšení, vytržení, zápal, zanícení

délire prophétique prorocké vytržení

délire poétique básnické vytržení

(ak. sl., něco PR)

1stočení (vozidla od správného směru)

2(pl.) uvolněné mravy, špatné chování

adj. effectif -ive

1účinný, efektivní

2faktický

3skutečný, opravdový

subst. m.

4počet, početní stav (nejen voj., jak mylně uvádí Mill. 5, či počet zaměstnanců, jak uvádí LL 2002)

5osazenstvo

subst.

1účinek, důsledek, následek, výsledek

rester sans effet zůstat bez účinku (DZ po paměti)

2jev, efekt

loc. adv. en effet

3vždyť, přece (tak dobrý výsledek si nezaslouží, vždyť se vůbec neučil; sám přece řekl, že to nesnáší; apod.)

4ve skutečnosti (uvozuje výpověď vnímanou mluvčím jako pravdivou, která následuje po reprodukci výpovědi, kterou vnímá jako nepravdivou)

(dle ak. sl. jen kniž., ale to je omyl; poznámka DZ, snad je správná a na místě)

Je lis ça avec étonnement. Ce n’est pas vrai. En effet, tous les pour et contre ont été bien pesés. (DZ na základě Duv. in Heresis 2003, č. 38, s. 181; tam přesně tato struktura.)

5vskutku, opravdu

6správně, přesně tak (potvrzení výpovědi)

7totiž

(ak. sl. člení „vskutku, opravdu, totiž“, ale to je podivné směšování: „totiž“ vysvětlující či uvádějící příčinu se tu spojuje se „vskutku“...)

(... ; „vskutku“ ale výraz „en effet“ znamená také, protože en effet je též „správně“)

subst. m.

1prostor

espace interstellaire mezihvězdný prostor

espace Schengen Schengenský prostor

subst. f.

2(typogr.) mezera

espace insécable neoddělitelná mezera, pevná mezera (DZ podle Zerner 274)

1hrdě

2(kniž.) povýšeně

3(zast.) hodně, velmi

(PR)

1hutnictví, hutnický průmysl

2padělek, vyfabrikovaný doklad (DZ podle Zerner 138)

1placka, (plochý) koláč

galette de pommes de terre bramborová placka, bramborák (bramborák LL)

galette de maïs kukuřičná placka

galette des Rois tříkrálový koláč

2(reg.) slaná placka z kukuřice či pohanky (ak. sl. omeleta, placka DZ)

3suchar

4(hovor.) ňouma

5(hovor.) prachy, balík

avoir de la galette být v balíku, mít prachy (ekv. být v balíku DZ)

une grosse galette balík, velké prachy

6polštářek (na sedadlo židle) (LL placka na sedadlo židle)

7(film.) plochá cívka (ak. sl. tech., LL cin. podle PR; v PR vysvětlení, že jde o pásku bez postranních zarážek, či jak se tomu odborně říká)

8plat comme une galette plochý jako prkno (PR, bez uvedení, zda se to užívá spíš o věcech, o ženách či obojím, ale adj. je každopádně v PR v m.; ak. sl. toto úsloví neuv. vůbec)

(PR, ak. sl., LL, DZ)

adj.

1správní

subst. m.

2vedoucí, správce

3gestionnaire de fichiers (inform.) správce souborů (DZ podle Nero)

4(spec.) správce souborů (z „gestionnaire de fichiers“; DZ)

adj. gras grasse

1tučný, mastný

acide gras (chem.) mastná kyselina

foie gras (kuch.) husí/kachní játra

mardi gras masopustní úterý

régime gras výkrmná dieta

2zamaštěný, umaštěný

3tlustý, obtloustlý

4tlustý, silný

5tučný, tlustý, silný

en caractères gras (typogr.) tučně (DZ z různých zdrojů)

6(přen.) hustý

brouillard gras hustá mlha

7vydatný, žírný, hojný

grasse récolte hojná žeň

8kluzký

pavé gras kluzká dlažba (DZ ze staré db.)

9mazlavý

10sprostý, ulepený (o řeči) (ak. sl. sprostý, kluzký)

11faire la grasse matinée vyspávat, lenošit (po ránu)

12faire ses choux gras (hovor.) namastit si kapsu

adv.

13tučně, mastně

14parler gras ráčkovat; mluvit sprostě

subst.

15tlusté maso

(ak. sl., stará db; někt. ekv. DZ)

1žerď (na vlajku)

2držadlo, násada, topůrko

(jaz.) hapax (slovo, forma či užití dosvědčené v určitém korpusu či době jen jednou)

(PR, ekv. DZ; ak. sl. LL Mill. nic)

(hist.) jindřichián (přesně takto Jiménez, Heresis 39, 55, český ekv. podle Lambert, Střv. hereze)

hocher

1hocher la tête přikývnout, potřást hlavou; zavrtět hlavou (sic, oboje; PR explicitně uvádí oboje)

2(zast./reg.) qc. klátit, třást čím

3střásat co

hocher les pommes střásat jablka

(ak. sl., PR)

hyperkorektnost

(DZ ex Zerner)

nepravděpodobný

hautement improbable vysoce nepravděpodobný (DZ ex Zerner)

1(kniž.) nepřiměřenost (ak. sl. a tam nic víc)

2entre qc. et qc. nesouhlas mezi čím a čím (DZ ex Zerner 159; možná přímo nepoměr, nelze vyloučit ani err.)

adj. infortuné -e

nešťastný (zasažený nějakým neštěstím)

subst. m.

(kniž.) nešťastník

subst. f. infortunée

(kniž.) nešťastnice

q. à qc. / q. à faire qc. zasvětit koho do čeho, naučit koho čemu

meziřádkový (např. o poznámce v rukopise) (DZ ex Zerner 169)

intersubjektivní

(ověřeno)

neužívaný, nepoužívaný (o slově apod.) (pozn. DZ podle užití v textu Martin - Wilmet, Syntaxe du moyen français)

(bot.) sítina

(geogr.) Leiden (DZ podle Dossat in Fanjeaux 3 a dalších, rod doplnit)

1daleko

loin derrière daleko vzadu

au loin v dálce, v dáli

de loin zdáli, zdaleka

un peu plus loin trochu dál, o trochu dál

aller trop loin zajít příliš daleko

aller encore plus loin jít ještě dál (být ještě výraznější)

Les correspondances vont encore plus loin que nous croyions. Shody jdou ještě dál, než jsme si mysleli. (příklad i ekv. DZ)

voir loin vidět daleko; (přen.) být prozíravý

ne pas voir plus loin que le bout de son nez vidět si jen na špičku nosu (i přen. pro vyjádření omezenosti) (PR příznak fam., ale myslet na to, že je to trochu jiné než „české fam.“; fam. = hovor.)

2loin de faire qc., il ... místo aby udělal co, ... (stará db)

{longe} (lat.) (PR)

1velké písmo

2velké písmeno

(sic, DZ, nal. v obou významech: i pro jedno písmeno, i obecněji)

1(chem.) minium, suřík (prášek červené barvy, používaný např. na výrobu inkoustu k iluminaci rukopisů)

(tato pozn.: PR, mírně pozměněna: dodán inkoust; tam jen prášek k iluminaci rkp.; au minium - červeným inkoustem:)

2nátěr (antikorozní) (sl. ciz. sl. uv. oranžový až jasně červený pigment, součást antikorozních nátěrů)

(Dondaine in Traité néo-, 12 užívá patrně pro ČERVENÝ INKOUST ve střv. rkp., ale zdroje nepotvrdily)

(PR, fr-cz; fr-cz nic víc, LL taky ne)

1forma, kadlub

2(kuch.) forma

3(kuch.) formička, tvořítko

4bábovička (dětská hračka)

5bucna (dřevěný podklad pro knoflík potažený látkou)

6(geol.) otisk či zkamenělina

moule externe zkamenělý otisk

moule interne zkamenělina

7slávka

8(vulg.) přirození (ženské)

9(fam.) trouba, moula, hlupák

10sáh palivového dříví (asi 2 metry krychlové)

(ak. sl., PR, Mill., LL)

(gram.) mediopasivní (podle Zink, L’ancien français, 76)

špatné čtení (mající za následek např. chybu v edici pramene; nikoli špatné čtení jako název pro samotnou chybu) (jiné je mauvaise leçon) (m. l. DZ po paměti)

(Institut de recherche et d’histoire des textes in Zerner)

výskyt (slova, gramatického jevu apod.)

všudypřítomný

être omniprésent být všudypřítomný

zlato (i přen.)

or pur ryzí zlato

or noir černé zlato (ropa)

pièce d’or zlaťák

ruée vers l’or zlatá horečka (ak. sl.)

couvrir q. d’or zasypat zlatem koho (královsky mu zaplatit)

pour tout l’or du monde (po záporu) za nic na světě / ani za všechno zlato světa (ak. sl. jen za nic..., ale česky se to taky říká; proto DZ doplnil)

d’or zlatý

âge d’or zlatý věk

cheveux d’or zlaté vlasy

la poule aux œufs d’or slepice snášející zlatá vejce (PR s urč. členem)

Tout ce qui brille/reluit n’est pas or. Není všechno zlato, co se třpytí. (ak. sl.)

{aurum} (lat.)

(hodně podle PR)

1(spojka) a přitom (ak. sl. uvádí jiné ekv., ale jsou někdy zavádějící pokud jde o užití „or“; „a přitom“ om. ak. sl., ale je to nejdůl. ekvivalent; nicméně někt. odpor. spojka sem asi ještě patří)

Or il n’en est rien. A přitom vůbec ne. (DZ zč. ze staré db., zč. po paměti; ověřit, zda tam není „point“, a nikoli „rien“)

Vous croyez avoir raison, or vous n’avez rien prouvé. Jste přesvědčen, že máte pravdu, a přitom jste nic neprokázal. (PR, ekv. DZ)

2(adv.) (arch.) nyní (PR; ak. sl. neuv.)

3(částice) takže, tedy, nuže (jako částice určil DZ)

Or, pour revenir à ce que nous disions... Takže abychom se vrátili k tomu, co jsme řekli... (ak. sl., tam „tedy“, takto přel. DZ; řekli ak. sl.)

or donc nuže tedy (ak. sl.)

{hora} (lid. lat.) (PR)

(ak. sl., PR; v PR i ak. sl. dost nedostatečné zpracování; a nuže, tedy PR nepotvrzuje, naopak potvrzuje nyní)

1řád (v šir. smyslu)

2pořádek (v šir. smyslu)

tout est en ordre vše je v pořádku (DZ)

3pořádek, sled

ordre des mots slovosled

ordre chronologique chronologický sled (Dossat in Fanjeaux 3, 279)

4řád (mnišský)

ordre monastique mnišský řád

ordre militaire rytířský řád (DZ ex Biget)

1myslitel

2libre penseur volnomyšlenkář

trans., intrans.

1qc. ztratit co

perdre la trace de q./qc. ztratit stopu koho/čeho

2qc. přijít o co, pozbýt čeho, ztratit co

perdre la raison přijít o rozum

perdre la vue přijít o zrak, oslepnout

perdre son pucelage přijít o věneček, přijít o panenství

perdre tout l’espoir ztratit veškerou naději

perdre le contrôle de qc. ztratit kontrolu nad čím

3q. ztratit koho (tím, že umřel)

4perdre qc. de vue ztrácet ze zřetele co

5absol./qc. prohrát absol./co

perdre la compétition prohrát zápas

6qc. promarnit co, ztrácet co

perdre son temps ztrácet čas

7absol. zůstávat pozadu absol.

8ne rien perdre pour attendre brzo uvidět (ve výhrůžce) (Robert, Dictionnaire d’expressions, údaj poskytla ZD, potvrdil NF)

Tu ne perdras rien pour attendre ! Jen počkej, brzo uvidíš! (dost podle libpoh)

refl.

9dans/en qc. topit se v čem, utápět se v čem

10(zast.) avec q. spouštět se s kým

{perdere} (lat.)

(hodně ze staré db)

1píchnout, bodnout

2piquer q. au vif tít koho do živého (někoho se dotknout) (ak. sl. uv. prostě „tít koho“)

3štípnout

4uštknout

5q. dát injekci komu

6(fam.) qc. (à q.) štípnout, šlohnout co (komu)

1déšť

pluies acides kyselé deště

pluie fine deštík, deštíček, mrholení

2faire la pluie et le beau temps být všemocným pánem, mít hlavní slovo, rozhodovat o všem

(typogr.) středník

zápis, záznam, protokol (ze soudního zasedání, ze schůze apod.)

subst. m.

1záměr, úmysl

2rozhodnutí

ferme propos předsevzetí, pevné rozhodnutí

3výrok

4rozprava, rozhovor

předl. à propos

5de qc. o čem, pokud jde o co, pokud se týče čeho, stran čeho (jako předl. vyčlenil DZ; PR tady neuv. slovní druhy a toto vůbec uvádí divně)

loc. adv. à propos

6mimochodem

7vhod, ve vhodné chvíli

Je suis un démon, repartit la voix ; vous venez ici fort à propos pour me tirer d’esclavage. (Le Sage, Le diable boiteux) (sic, d’esclavage)

loc. adv. hors de propos

8nevhod (PR)

venir hors de propos přijít nevhod

původ

de provenance douteuse pochybného původu

kázání, hlásání

prédication itinérante potulné kázání, potulné kazatelství (tak Brenonová, Femmes, 205)

trans.

1q. à q. představit koho komu

2qc. představovat co

Ça ne présente aucune difficulté. (DZ)

refl. se présenter

3absol. / à q. představit se absol./komu

4devant q. předstoupit před koho

(hist.) petrobrusián (tak Jiménez, Heresis 39, 55)

(geogr.) Kumrán (podle Heresis 1996, č. 26-27, s. 197, fr. text; sic, Qoumrân)

trans.

1qc. znovu uvést do chodu, znovu nastartovat

2qc. znovu spustit co (zejm. počítačový program)

intrans.

3zvýšit sázku (v pokeru)

1účinnost, efektivita, efektivnost, výtěžnost, výkonnost, výkon

2výsledek

faible rendement chabý výsledek (DZ ex Zerner 161)

adj. romain -e

1římský

2nekurzívní (o písmu)

3caractères romains m. pl. latinka

subst. m.

4nekurzívní písmo (ak. sl.: jako název jazyka nenal., možná chyba z romaïque nebo roumain)

adj.

novořecký

subst. m.

novořečtina

adj. roman -e

1románský (v románském slohu)

2románský (jazyk apod.)

les langues romanes románské jazyky

3okcitánský (tak Duv. in Fournier, Raynouard, Rahn, Thouz. Rit. 203 aj.; hodně časté)

subst. m.

4román

roman policier detektivní román, detektivka

roman psychologique psychologický román (DZ po paměti)

roman-fleuve román-řeka (říká se i česky)

5románský sloh

6románština

(DZ)

1(geogr.) Řím m.

axe Rome-Berlin osa Berlín-Řím (ve fr. v tomto pořadí)

2Řím (papež, kúrie apod.) (bez členu)

{Roma} (lat.)

(sic, ve fr. f.)

1šavle

sabre d’abordage mačeta (LL, PR; ak. sl. uv. sabre d’abattis = mačeta; toto spojení nenal. v PR)

faire du sabre šermovat šavlí

2(sport.) šerm šavlí

championnat du monde de sabre mistrovství světa v šermu šavlí (PR, přel. DZ)

3(zahr.) nástroj na stříhání živých plotů

(ak. sl.; žádný další ekvivalent neuveden: scimitar, kindžál či podobně)

plenění, loupení, rabování, drancování

mettre à sac qc. vyplenit, vyloupit, vyrabovat, vydrancovat

Jan Scotus Eriugena (sic Brenonová, Erigène)

1vědro, kbelík, kýbl

seau à charbon uhlák (železná nádoba na uhlí) (ak. sl., doplnil DZ)

seau à glace nádoba na led (Mill.)

seau d’enfant kyblíček (dětská hračka)

2okov (jen Mill.)

3il pleut à seaux (hovor.) leje jako z konve

(ak. sl., PR, Mill.; LL nic víc nad ak. sl.)

kázání (i přen. pro moralizující napomínání)

Sermon sur la Montagne (bibl.) Kázání na hoře (takto PR a podle něj LL;Heresis 9, 125 uv. Sermon de la Montagne)

sermon joyeux veselé kázání (středověký parodický žánr) (DZ)

{sermo} (lat.)

přezdívka, přízvisko, přídomek

adj.

1švábský

subst. m. Souabe m.

2(etnonym.) Šváb

subst. f. Souabe f.

3(etnonym.) Švábka

4(geogr.) Švábsko

(ak. sl.)

1vždy, vždycky

comme toujours jako vždy, jako obvykle

depuis toujours odjakživa

pour toujours navždy

de toujours obvyklý (ak. sl. uv. le public de toujours stále stejný, ale je to spíš obvyklé publikum, ve smyslu známé, stálé)

2stále, neustále, pořád

toujours pas ještě ne, pořád ne (jiné je pas encore) (DZ; pas encore znamená: ještě vůbec, a není tam zastoupeno očekávání)

pas toujours ne pořád, ne stále

3nicméně, přece, přesto

toujours est-il que... nicméně...

(ak. sl.)

1znak, rys

trait distinctif distinktivní rys, rozlišovací rys

2obrys

à grands traits v hrubých rysech, v hrubých obrysech

3(gram.) rod (podstatných jmen)

trait animé rod životný

trait inanimé rod neživotný

4čára

5trait d’union (typogr.) spojovník; (přen. vůbec) pojítko

6(pl.) rysy, tahy (obličeje)

7tah (činnost tažného zvířete)

de trait tažný (o zvířeti)

cheval de trait tažný kůň

8postraněk (u potahu)

9doušek, hlt, lok

10vrhnutí, vrh

armes de trait (voj.) vrhací zbraně (ak. sl. metací / vrhací)

(ak. sl., DZ)

obchod

traite des blanches obchod s bílým masem (s bělošskými dívkami a ženami)

tenký (i přen. pro vágní vazbu dvou myšlenek apod.)

(DZ podle Zerner 146)

adj. vaudois -e

1valdenský

subst. m.

2valdenský (subst.)

subst. f. vaudoise

3valdenská (subst.)

1(gram.) sloveso

verbe auxiliaire pomocné sloveso

verbe semi-auxiliaire polopomocné sloveso (stará db.)

verbe conjugué sloveso v určitém tvaru (podle Raynaud de Lage, Introduction à l’ancien français, 81, 82)

verbe défectif defektivní sloveso

verbe impersonnel neosobní sloveso

verbe intransitif bezpředmětové sloveso

verbe introducteur uvozovací sloveso (sloveso v uvozovací větě nepřímé či polopřímé řeči) (stará db. vč. pozn.)

verbe irrégulier nepravidelné sloveso

verbe pronominal zvratné sloveso

verbe transitif direct přechodové sloveso

verbe transitif indirect nepřechodové sloveso (takto pojímá vtd a vti fr-cz i cz-fr, ale nepřechodové někteří říkají výhradně těm, které nejsou ani trans. indir., tj. s předložkou, takže je tato ekvivalentace sporná)

verbe à valeur pleine plnovýznamové sloveso (stará db.)

verbe en -er sloveso končící na -er

2přísudek, holý přísudek (DZ; zdroje opomíjejí)

3tón (řeči)

avoir le verbe haut mluvit hlasitě; mluvit pyšně/nadutě

4(kniž.) slovo

le Verbe (náb. kř.) Slovo

Et le Verbe s’est fait chair A Slovo se stalo tělem (J 1,14) (zde podle ak. sl. fr-cz; některé verze jinak: 1910: Et la parole a été faite chair)

{verbum} (lat.)

(ak. sl., stará db., něco málo DZ po paměti)

1stařec, kmet

vénérable vieillard velebný kmet (Biget in Zerner, ekv. DZ)

2(pl.) staří lidé

1starý

2vivre vieux dožít se vysokého věku

1živě

2vřele

remercier vivement vřele poděkovat, vřele děkovat

(geogr.) Benátsko

(DZ ex Merlo in Zerner)

1qc. vypracovat, zpracovat, vytvořit co

2qc. zfabrikovat co (padělek apod.) (DZ ex Biget in Zerner)

(jaz.) autor sdělení (DZ podle Martin - Wilmet, Syntaxe du moyen français, 13; ak. sl. fr-cz nic, PR nic)

1vyjádření

2znění, formulace

énoncé d’un jugement (práv.) znění rozsudku

3výpověď, sdělení

4(spec.) (jaz.) sdělení (ak. sl. výpověď, ale obvyklejší je v jazykovědě „sdělení“)

5zadání (příkladu v matematice apod.) (DZ ze staré db.)

6de qc. vyhlášení čeho (soutěže apod.) (DZ ze staré db., zdroje neuv.)

7výčet

énoncé des prétentions výčet požadavků (ak. sl. v podobě de ses prétentions)

(ak. sl., PR, DZ)

(gram.) neměnný podle rodu (o podstatných a přídavných jménech, zájmenech) (PR přesně potvrzuje; zájm.: např. tu, subst.: enfant atd.)

(ak. sl. vespolný, bez dalšího upřesnění; DZ takto; do elslzkr dávám epicenní; znám to jako adj., kt. je v obou rodech stejné; PR: i o adj.; ověřit ekv. - zda se vespolný užívá v tomto přesném významu)

{e)pikoi/noj} (řec.) (PR, ale neuv. přízvuk ani přídech, doplnil DZ, ověřit; přes lat. epicoenus)

nestranný, spravedlivý

© David Zbíral, http://mujweb.cz/www/david.zbiral/jazyky.htm, david.zbiral@post.cz (lze též použít poštovní formulář na webu)
Zdarma pro soukromé nekomerční použití. Nedistribuovat.