Licence, autorská práva
Zde publikované databáze je dovoleno nekomerčně používat v jakémkoli softwaru. Lze je pro vlastní potřebu upravovat a měnit jak co do formy, tak co do obsahu. Není ale dovoleno je jakýmkoli způsobem distribuovat. Jejich publikování na jiných internetových stránkách a na nosičích (CD přílohy časopisů věnovaných informačním technologiím apod.), rozesílání e-mailem a vůbec všechny druhy jejich distribuce, např. spolu s freewarovou nebo komerční platformou elektronického slovníku, jíž by sloužily jako databáze, popřípadě její část, jsou nezákonné bez předchozího výslovného písemného svolení autora (autorů). Kohokoli ale lze pochopitelně odkazovat na adresu této stránky, aby si databáze sám stáhl.
Také tyto stránky ani jejich části není dovoleno převzít a publikovat je jinde či je jakkoli šířit bez předchozího výslovného písemného svolení autora.
Za správnost databází se neručí. Autoři nepřebírají žádnou hmotnou, morální ani jakoukoli jinou myslitelnou zodpovědnost za případné přímé, nepřímé, následné či jiné škody vzniklé užíváním, nadužíváním nebo zneužíváním těchto databází či jakýchkoli jiných informací uvedených na těchto stránkách.
Autorství: autorem těch databází, u kterých autor není uveden, je David Zbíral.
Výhody slovníků ve formátu HTML
- Nemusíte instalovat žádný software a učit se s ním pracovat; stačí vám běžný prohlížeč (který už pravděpodobně máte, jinak byste si nečetli tuto stránku).
- Zprovoznění slovníků je velmi jednoduché (viz níže). Se slovníky ve formátu pro Lingea Lexicon to také není nijak složité, ale přece jen je u Lingea Lexiconu potřeba návodu několik minut věnovat, stáhnout si demoverzi a zaučit se s ní.
- Fungování je bezproblémové; při prohlížení slovníků nedochází k žádným pádům aplikace apod.
- Rychlý start. LL 2002 je velmi pomalý u rozsáhlých uživatelských databází (na těchto stránkách je to citelné u francouzštiny).
- Častější aktualizace než u verze v základním formátu. Verze v základním formátu jsou prakticky uzavřené a dále se nevyvíjejí. Nejaktuálnější jsou ovšem vždy verze pro Lingea Lexicon.
- Hesla jsou pěkně barevná a přehledná, narozdíl od databází v základním formátu (ukázka).
- V řeckém slovníku se řecké části hesel zobrazují správným, řeckým fontem (který je samozřejmě potřeba nejdřív stáhnout a nainstalovat, ale to není složité a postup je níže popsán). Takže u řeckého slovníku doporučuji ze svých databází jednoznačně databáze v HTML, upravené případně pro slovník PEKI (postup v souhrnu informací).
- Uspořádání hesla je ještě přehlednější a lepší, než je možné v uživatelských slovnících Lingea Lexiconu (formátovací možnosti CSS jsou totiž pružnější a propracovanější).
- Odpadají některé zobrazovací chyby Lingea Lexiconu, ke kterým u bohatě formátovaných uživatelských slovníků občas dochází.
- Počet značek je neomezený, takže pokud chcete slovníky doplňovat, tak si můžete zavádět libovolný počet vlastních značek.
- Následuje text pro ty, kdo ovládají základy HTML: značky jsou řešeny jako třídy elementu <span>. Vysvětlení, co která značka znamená, najdete v kapitole Lingea Lexicon v souhrnu informací (písmena užívaná pro značky ve zde publikovaných databázích pro LL a pro HTML se kryjí, liší se jen syntaxe značení; například tam, kde je v mé verzi lingeovského formátování <a.nějaký text>, tam je v HTML <span class="a">nějaký text</span>; abyste slovníky v jazyce HTML upravovali, musíte HTML umět).
- Odpadá omezení délky každého odstavce hesla, které je velmi nepříjemným omezením LL 2002, takže můžete tvořit hesla zcela podle sebe, bez takovýchto omezení. Nicméně přece jen doporučuji databáze tvořit spíš ve formátu pro LL vyloženém v souhrnu informací a do HTML to automatizovaně převádět za pomoci mého makra LingeaHTML, které najdete mezi mými makry (užívejte v kopii zdrojového textu).
- Ti, kdo znají jazyk CSS, mohou snadno upravovat vzhled hesel podle vlastního uvážení (barvy, velikost písma atd.).
Nevýhody slovníků ve formátu HTML
- Zejména francouzský slovník rozdělený do jednotlivých hesel na disku zabírá pěkných pár desítek MB a také trochu zpomalí operace pracující se všemi soubory, například kontrolu celého disku antivirovým programem (řádově o minuty, záleží na rychlosti vašeho procesoru). Rozhodněte se sami, jestli vám francouzská databáze za tolik místa na disku a toto zpomalení; pokud myslíte, že ne, volte v případě francouzštiny rozhodně verzi pro Lingea Lexicon, která zabírá jen několik MB). U ostatních velikost takovým problémem není, mají obvykle celkem do 3 MB.
- Tato nevýhoda se týká jen databází v HTML rozdělených na jednotlivá hesla, nikoli souhrnných databází v HTML, které obsahují celé slovníkové tituly jako jedinou stránku. U většiny databází to není nijak citelné, jen u francouzské ano. Takže se rozhodněte sami.
- Poměrně skromné vyhledávací možnosti. Omezují se v podstatě na okénko pod Najít (doporučuji naučit se zkratku Ctrl+F) a na vlastní uživatelovo hledání hesel, které se velmi podobá hledání v papírových slovnících. Nicméně vyhledávací možnosti jsou asi i lepší než vyhledávání v uživatelských slovnících v Lingea Lexiconu 2002, které není zdaleka tak dobré jako vyhledávání v hlavních databázích LL. Také Millennium má vyhledávací chyby. Pokluda je zase spíše listovací slovník a než se dostanete k hledacímu oknu, chvíli to trvá. Takže výsledně lze říci, že v oblasti hledání až tak velkou nevýhodu spatřovat nelze.
- Jde o velký počet souborů HTML. Instalujte je zásadně do obyčejného adresáře vytvořeného za tímto účelem, nikdy na Plochu!
- Celkem špatně se doplňují vašimi vlastními jednotkami. K doplňování je samozřejmě nutné znát základy HTML.
- Poznámka: K obyčejnému užívání naopak znalost HTML nepotřebujete. Vývojářům doporučuji databáze tvořit spíš ve formátu pro LL vyloženém v souhrnu informací a do HTML databáze automatizovaně převádět za pomoci mého makra LingeaHTML, které najdete mezi mými makry (užívejte v kopii zdrojového textu) včetně dalších maker s ním souvisejících (začínají na sousloví LingeaHTML).
- Pokud jste se rozhodli pro databáze v základním formátu nebo ve formátu pro Lingea Lexicon, najdete je v základní sekci Slovníky.
Různé prohlížeče: který je na tyto slovníky vhodný?
Ne ve všech prohlížečích se databáze zobrazují dobře. Ve většině novějších se zobrazují výborně nebo přijatelně. Řečtinu nezobrazuje dobře Internet Explorer.
Rozhodně nedoporučuji Netscape Navigator 4 a starší; databáze jsou v něm takřka nepoužitelné, písmena se překrývají, heslo je chybně rozdělováno na více řádků atd.; je to dáno tím, že Netscape Navigator 4 podporuje kaskádové styly jen velmi špatně.
K práci s těmito slovníky vřele doporučuji Mozillu nebo její odvozeniny, například Firefox. Tam bývá zobrazení nejlepší. Mozilla má také výbornou možnost libovolně upravovat velikost textu (držením Ctrl a rolováním kolečka na myši, popř. Ctrl a klávesa plus či minus). Mozilla navíc má jeden skvělý rys: umí skákat po stránce na první výskyt řetězce, který napíšete na klávesnici. Stačí to nastavit pod Edit / Preferences, nabídka Advanced, položka Keybord Navigation. Výchozí je, že takto skáče jen na hypertextové odkazy, ale to je vhodné přenastavit, zvlášť pokud Mozillu používáte hlavně právě na slovníky (na další výskyt se skočí pomocí klávesy F3). Takže Mozilla či Firefox za tu chvilku, kterou strávíte instalací, stojí. Navíc nedělá žádné problémy: jako výchozí prohlížeč můžete nadále užívat Internet Explorer. Mozilla a Firefox je zdarma a nezabírá na disku mnoho místa.
Ale pokud nechcete používat řecko-český slovník ani skákat po textu jeho prostým napsáním, vystačíte si úplně s Internet Explorerem. Internet Explorer je na tyto slovníky dobrý, ovšem s výjimkou klasické řečtiny. Pro klasickou řečtinu a obecně databáze používající cizích abeced rozhodně Internet Explorer nedoporučuji (verzi 6 a pravděpodobně i všechny nižší verze). Má špatnou interpretaci některých fontů. Pokud nechcete některé řecké části hesla vidět v podobě „a)na/gw“, nýbrž v řeckém fontu, a také se nechcete smířit s tím, že přídechy a přízvuky dělají nesmyslné mezery mezi částmi slov a graficky je tak rozdělují na slov více, tak si stáhněte Mozillu (pokud ji už nemáte). Byla by škoda nevyužít možnosti vidět řecká hesla správně. (Ke správnému zobrazení řečtiny potřebujete nejdřív nainstalovat font Grenet či font SPIonic (SPIonic též zde či zde); kdyby tyto adresy nefungovaly, dejte mi prosím vědět a vyhledejte si příslušný font ve svém oblíbeném vyhledavači. Víc doporučuji Grenet, je o dost úhlednější. Návod na instalaci fontu viz níže pod kapitolou tipů.
Vybrat si databázi v podobě jednotlivých hesel, nebo celých slovníků na jediné stránce?
Pokud jste se rozhodli pracovat s databázemi v HTML či si je vyzkoušet, otvírají se vám dvě možnosti: buď můžete stáhnout slovníky v podobě jednotlivých hesel (1 heslo = 1 soubor HTML), nebo v podobě souhrnných slovníkových titulů. Věcný obsah je totožný. Pro francouzsko-českou databázi, která je velmi rozsáhlá, doporučuji volit rozhodně hesla v jednotlivých souborech, protože souhrnný soubor se načítá pomalu a špatně se v něm hledá (i když i jednotlivé soubory mají své nevýhody, o kterých se píše v kapitole věnované nevýhodám, hlavně tu, že zabírají na disku nepoměrně více místa a zpomalují některé operace). U ostatních databází se rozmyslete či si vyzkoušejte, co vám vyhovuje lépe, a zvolte podle uvážení. Záleží na tom, jak se vám bude lépe pracovat. Já mám za šikovnější databáze v podobě jednotlivých hesel jako samostatných souborů. Ale naopak pokud zrovna hledáte něco jiného než heslové slovo, hodí se i ta souhrnná. Takže možná nejlepší je stáhnout si obě a k běžnému heslovému hledání používat ty jednotlivé, kdežto k hledání segmentů textu, pokud je to náhodou potřeba, ty souhrnné.
Návod, jak v databázích těchto dvou typů hledat: níže ve speciální kapitole.
O tom, zda si vybrat databázi v základním formátu, ve formátu pro Lingea Lexicon či právě ve formátu HTML, se píše na stránce Slovníky.
Ukázky
Ukázka z balíčku obsahujícího slovníkové tituly v jediném dokumentu: Francouzsko-český slovník 1.
Ukázky z balíčků obsahujících jednotlivá hesla: heslo „complément“ (francouzsko-český slovník 1), heslo „vůbec“ (česko-francouzský slovník 1).
Ukázka z řecké databáze: heslo „kata“. Na správné zobrazení potřebujete řecký font, nejlépe font Grenet. Pozn.: na řečtinu bývá nejlepším prohlížečem Firefox nebo Mozilla; Internet Explorer dělá přinejmenším v některých verzích nežádoucí mezery za všemi přídechy a přízvuky, popřípadě ani nezobrazuje text ve správném fontu ani tehdy, když potřebný font (Grenet, SPIonic) máte nainstalovaný; vyzkoušejte sami.
Stránky, kde je publikována celá řecko-česká databáze z těchto stránek v podobě jednotlivých hesel dostupných on-line z jejich hypertextového soupisu: http://www.slovniky.webzdarma.cz. Celou si ji můžete stáhnout na disk níže – je to výhodnější, mimo jiné i časově, navíc tam není vždy aktualizována hned, ale pokud si chcete řecko-českou databázi rychle prohlédnout, tak jsou uvedené stránky ideální.
Materiály týkající se všech databází
Seznam zkratek a značek užívaných v databázích na těchto stránkách
Slovníky v HTML ke stažení
Slovníky rozdělené na jednotlivá hesla
Tyto slovníky jsou tvořeny stovkami až tisíci jednotlivých souborů sbalených do samorozbalovacího archivu – nerozbalujte je na Plochu, nýbrž do zvláštní složky, kterou si vytvoříte pro tento účel!!!
Francouzsko-český slovník
Pozor, zabírá na disku cca 37 MB a zpomaluje některé operace pracující se všemi soubory (např. hledání virů na celém disku).
Česko-francouzský slovník
Pozor, zabírá na disku cca 66 MB a zpomaluje některé operace pracující se všemi soubory (např. hledání virů na celém disku). Pokud je umístěn do jedné složky, obsah složky se pomalu načítá. Pokud se s tím nechcete smířit, volte přinejmenším v případě francouzského slovníku verzi pro Lingea Lexicon.
Řecko-český slovník (klasická řečtina)
Česko-řecký slovník (klasická řečtina)
Srbsko-český slovník
Dříve se neodlišovala srbština od chorvatštiny a mluvilo se o srbochorvatštině; tento slovník je vlastně „srbochorvatský“.
Starofrancouzsko-český slovník
Stará francouzština (9.-13. stol.).
Česko-starofrancouzský slovník
Staroslověnsko-český slovník
O zásadách transkripce viz zvláštní kapitolu v souhrnu informací.
Latinsko-český a španělsko-český slovník v podobě souborů HTML tu nejsou zpřístupněny a jejich zpřístupnění se neplánuje. Pokud máte o tyto slovníky zájem, zvolte jiný formát.
Slovníky v jediném dokumentu
Navzdory názvu u velké části slovníků publikovaných níže není soubor v balíčku jediný; jednak balíčky obsahují slovníky obou směrů (např. anglicko-český i česko-anglický), jednak většina z nich obsahuje více slovníkových titulů, některé spolehlivější a lépe formátované, jiné méně (čím nižší číslo, tím vyšší spolehlivost a přehlednější formátování, takže například frcz1.htm je spolehlivější a lépe formátovaný než frcz3.htm; slovníky 1b jsou stejně spolehlivé jako slovníky 1).
Anglicko-český / česko-anglický slovník
Bulharsko-český / česko-bulharský slovník
Francouzsko-český / česko-francouzský slovník
Německo-český / česko-německý slovník
Okcitánsko-český / česko-okcitánský slovník
Řecko-český / česko-řecký slovník (klasická řečtina)
Srbsko-český / česko-srbský slovník
Dříve se neodlišovala srbština od chorvatštiny a mluvilo se o srbochorvatštině; tento slovník je vlastně „srbochorvatský“.
Starofrancouzsko-český / česko-starofrancouzský slovník
Stará francouzština (9.-13. stol.).
Staroslověnsko-český / česko-staroslověnský slovník
O zásadách transkripce viz zvláštní kapitolu v souhrnu informací.
Latinsko-český a španělsko-český slovník v podobě souborů HTML tu nejsou zpřístupněny a jejich zpřístupnění se neplánuje.
Jak slovníky zprovoznit
- Je to úplně jednoduché; prostě si balíčky, které chcete používat, stáhnout na disk a rozbalit do zvláštní složky.
- Instalujte vždy do běžné samostatné složky vytvořené za tím účelem. Nikdy nerozbalujte tyto slovníky v HTML na Plochu!!! Slovníky rozdělené na jednotlivá hesla nejsou ničím jiným než stovkami zcela běžných stránek HTML, takže v případě instalace na Plochu se vám po ní pochopitelně rozsypou stovky ikon!
- Následuje návod krok za krokem.
- Stáhněte si z balíčků, na které se odkazuje na této stránce, ty, které chcete používat.
- Spuštěním je rozbalte, nejlépe každý do samostatné složky na disku (zvlášť u slovníků v podobě jednotlivých souborů smíchání více jazyků do jednoho adresáře způsobí naprostou nepřehlednost). Jde o samorozbalovací archivy. Nikdy slovníky nerozbalujte do speciálních složek, zejména ne na Plochu!
- Je hotovo. Otevřete slovník či vybrané heslo jeho spuštěním ze svého správce souborů (např. z Průzkumníka).
- Pokud chcete k jejich prohlížení užívat jiný prohlížeč, než ten, který máte nastavený jako výchozí, tak na soubor klepněte pravým tlačítkem myši, zadejte Otevřít jako a zvolte ze seznamu programů ten prohlížeč, který chcete k otevření použít. (Pozn.: ve Windows 98 se nabídka Otevřít jako nezobrazuje automaticky; je potřeba nejdřív zmáčknout Shift a držet je a pak teprve stisknout pravé tlačítko myši.)
Jak ve slovnících hledat
Záleží na tom, v jakém typu slovníku hledáte. Databáze v jednom souboru tvoří jedinou stránku HTML buď na všechny slovníky, nebo na každý slovníkový titul (čím nižší číslo, tím kvalitnější hesla). Touto stránkou či těmito několika stránkami můžete listovat či tam v prohlížeči hledat pomocí Ctrl+F. Dejte pozor na neobvyklé abecední řazení.
Databázi druhého typu tvoří jednotlivé stránky HTML pro každé heslo. Tyto stránky si uložíte do samostatného adresáře a přes správce souborů (Průzkumník apod.) se podíváte, zda heslo, na které se chcete podívat, v databázi je či ne, a pokud ano, tak je dvojitým kliknutím či odentrováním otevřete. To se víc podobá hledání v papírových slovnících a je to obvykle rychlejší a šikovnější (ač pochopitelně méně příznivé pro prohledávání pomocí zkratky Ctrl+F, protože můžete hledat vždy jen v jednotlivých heslech, nicméně výhody převažují, protože zase u slovníků, které obsahují více titulů, musíte prohledávat různé slovníkové tituly, kdežto tady hned ve správci souborů vidíte, kolik zpracování daného slova je k dispozici, a ty si po řadě otevřete).
Fonty pro fonetický přepis a řečtinu
- Pro správné zobrazení fonetického přepisu (který ale uvádím spíše sporadicky) potřebujete některý z fontů na bázi UNICODE, například Lucida Sans Unicode nebo Arial Unicode. Takže nejprve zkuste, zda se vám to zobrazuje dobře, a pokud ne, tak si Lucidu stáhněte.
- Pro správné zobrazení řečtiny potřebujete řecký font Grenet či SPIonic (SPIonic též zde či zde).
Několik poznámek ke slovníkům
Abecední řazení
Řadí se podle anglické abecedy, což bohužel znamená i to, že např. slova začínající na č jsou v česko-cizojazyčném vzadu, ne po c. Je potřeba si na to zvyknout. Tento problém odpadá u databází dělených na jednotlivá hesla; tam je to řazeno správně.
Abecední řazení řecko-českého slovníku se neřídí řeckou abecedou, nýbrž anglickou; znaky odpovídají těm, pod kterými se píší na klávesnici, takže théta odpovídá q, chí odpovídá x atd. a podle pořadí tohoto zástupného znaku jsou hesla řazena. Slova s ostrým přídechem jsou řazena pod h.
Kvalita jednotlivých slovníkových titulů
V obou verzích databáze v HTML (tj. balíček s jednotlivými hesly i balíček s celými tituly v podobě jediné stránky) lze z názvu souboru vypozorovat číslo slovníku. Obecně platí, že čím nižší číslo, tím spolehlivější a lépe formátovaná hesla. Některá tituly vůbec neexistují, takže je publikován např. jen slovník 3 (kdežto slovník 1 dosud nevznikl a možná ani nikdy nevznikne).
Barevné schéma
Barevné schéma je snadno pochopitelné a není třeba se o něm rozepisovat; jen lze snad upozornit na rozdíl ustáleného slovního spojení (bledě modrá), příkladu (tmavě šedá; ve slovnících mrtvých jazyků jde obvykle o doslovné citace textů) a sousloví převedeného na základní tvar (nominativ, infinitiv), které není ustálené či u něj zatím nebyla ustálenost zjištěna, například i proto, že zjišťována nebyla (šedozelená).
Barevné schéma bylo z poměrně značné části přizpůsobeno barevnému schématu Lingea Lexiconu, na které jsou už mnozí uživatelé zvyklí a je velmi účelné.
Počet jednotek
Počet hesel zjistíte tak, že ve správci souborů (Průzkumník apod.) označíte všechny soubory daného slovníku rozděleného do hesel; ve stavovém řádku se zobrazí počet souborů, který se s počtem hesel kryje (po odečtení jedničky za definiční soubor). Dost důležitý údaj o rozsahu slovníku dává jeho velikost v kilobajtech.
Co dělat, když se hesla zobrazují špatně?
Obecně platí: pokud si databáze zobrazíte a vidíte nějaký problém, ale přesto je chcete plnohodnotně využívat (a problém jste nalezli v jiném prohlížeči, než je Mozilla), tak si zkuste stáhnout Firefox či Mozillu. Instalace je snadná a na internet můžete nadále chodit s jiným prohlížečem, např. Internet Explorerem. V tom, že máte na disku Mozillu i Internet Explorer, není žádný problém.
Pokud si nechcete stahovat Mozillu ani se s chybami smířit, tak užívejte databáze ve formátu pro Lingea Lexicon. (Ale pokud vám jde o řečtinu, tak si s LL 2002 nepolepšíte: neumí řecké fonty vůbec.)
Pokud narazíte v nějakém prohlížeči na zásadní zobrazovací problém, zkuste si stáhnout z internetu novější verzi prohlížeče.
Jak tyto slovníky používat v programu PEKI?
O tom se pojednává v souhrnu informací v kapitole o PEKI.
Další tipy
- Internet Explorer nehledá pod Ctrl+F vždy úplně spolehlivě. Zkuste před hledáním vždycky jednou či dvakrát klepnout myší někam do dokumentu, pomáhá to.
- Instalace Mozilly: Mozilla je velmi dobrá na řečtinu, protože IE dělá za všemi přízvuky a přídechy nežádoucí mezeru. Instalační balíček je potřeba stáhnout a nainstalovat; pokud chcete Mozillu jen na slovník a zvolíte při instalaci Browser Only, tak zabere ve verzi 1.7 jen asi 14 MB.
- Nastavení Mozilly: nastavení najdete pod Edit / Preferences. Upozorňuji hlavně na to, že Mozilla umí skákat po stránce na první výskyt řetězce, který napíšete na klávesnici. Stačí to nastavit pod Edit / Preferences, nabídka Advanced, položka Keybord Navigation. Výchozí je, že takto skáče jen na hypertextové odkazy, ale to je vhodné přenastavit, zvlášť pokud Mozillu používáte hlavně právě na slovníky. Na další výskyt se skočí pomocí F3. Pokud se překlepnete, tak se můžete o část napsaného řetězce pohodlně vrátit klávesou Backspace. Pokud chcete nechat nastavení na režimu procházení hypertextových odkazů (ne veškerého textu), tak můžete na jakýkoli řetězec přesto skočit tak, že napíšete lomítko a teprve potom hledaný řetězec.
- Řečtina, řecký font: ke správnému zobrazení řečtiny je potřeba nainstalovat si na počítač, kde chcete slovník používat, font Grenet či font SPIonic (SPIonic též zde či zde). Víc doporučuji Grenet, je o dost úhlednější. Kdyby tyto adresy nefungovaly dejte mi prosím vědět a vyhledejte si příslušný font ve svém oblíbeném vyhledavači.
- Jak instalovat font (Grenet, SPIonic apod.): font si uložte z internetu někam na disk; tam, kde je ke stažení v komprimované i nekomprimované podobě, volte pro jednoduchost nekomprimovanou, tj. tu s příponou .TTF. Pokud máte Windows a na internetu je dostupných více variant tohoto fontu, stahujte tu, která je určena pro Windows. Pak jděte ve Windows do Start / Ovládací panely / Písma. Tam zvolte Soubor / Nainstalovat a procházením se dostaňte k příslušnému souboru s fontem, který jste si předtím uložili. Zvolte ho a stiskněte OK (či nějaké podobné tlačítko: může se možná lišit podle verze Windows). Poté, co font nainstalujete, si můžete pod Start / (Všechny) programy / Systémové nástroje / Mapa znaků prohlédnout, kde je který znak. Nebo si to můžete zkusit v textovém editoru, např. ve Wordu.
- V řeckém slovníku je potřeba dávat pozor na to, že fonetické [s] se značí na konci slova znakem, který je na klávesnici v rozložení SPIonic pod písmenem j. Proto je potřeba zadávat při hledání slov, které mají na konci [s], písmeno j. Někdy ale může být chyba ve zdrojovém textu, takže když něco nenajdete pod j, zkuste místo j zadat s. Ve slovníku rozděleném na jednotlivé soubory je j na konci heslového slova zaměněno za s, takže tam je to jednodušší.
- Klávesová zkratka na zavírání okna prohlížeče je Ctrl+W. Lze užívat také Alt+F4.
Pro pokročilé uživatele
Úprava barevného schématu, velikosti písem apod.
Zkušení uživatelé si mohou měnit veškerá zobrazení, pokud jim něco nevyhovuje: barvu jednotlivých součástí hesla, velikost a typ písma, font, výšku řádků atd. Všechny definice jsou obsaženy v souboru htmlsl.css, který je součástí každého balíčku. Je anotovaný, takže se dobře upravuje. Je k tomu ovšem potřeba umět základy CSS nebo se je naučit.
Úprava doporučená těm, kdo používají prohlížeč, který umožňuje zvětšování i u pevně dané velikosti písma, a ve zvětšeném režimu pracují: v oddíle p a p.p stylopisu htmlsl.css, který je součástí všech zde publikovaných slovníkových balíčků, smažte hvězdičky a lomítka na řádku obsahujícím slova font-weight, aby se vám dostatečně lišilo písmo u ekvivalentů heslového slova a ekvivalentů frází a příkladů. Slovník se tak zpřehlední. Pokud máte spíše opačný dojem, znovu tam hvězdičky a lomítka dodejte.
Pokud nechcete, aby se vám zobrazovaly soukromé poznámky a údaje o zdroji zpracování, a přitom je nechcete zcela vymazat či nevíte, jak je vymazat hromadně, tak napište pod selektor span.z visibility: hidden; a font-size přepište na 0pt.